“ 25.10. 1939 Kralovice, okres Plasy
1946 Obecná škola, Praha — Karlín
I953 Základní učňovská škola, spojový mechanik
I965 Průmyslová škola elektrotechnická — slaboproud, Panská, Praha I
1986 Pomaturitní studium, Panská, Praha1
Zaměstnání: Iesla Karlín, Tesla Nýřany, Mikrotel, s. r. o.
Pomalu s tím pohybuj, nepospíchej, ať se vývojka hezky všude dostane a ať tam nejsou bubliny. Dívám se, jak na bílém papíru začíná pozvolna vystupovat obraz. Tmavne a já vím, že až bude akorát, tak se musí vyndat, vymáchat ve vodě a dát do ustalovače. Mám okraj vany někde pod bradou, mokré ruce, přítmí červené žárovky a prostředí koupelny je jiné. Je to tajemství čekání na zobrazení toho, co už není — co je zachycené v čase a zastavené napořád na barytovém papíru. Táta fotil v té době hodně a ke všemu měl pragmatický postoj. Chci-li něco dělat dobře, musím to bedlivě prostudovat. Tak vznikaly i jeho fotografie. Vždy obcházel pečlivě s expozimetrem a cvak. To víte film, třicet dva políček a dost. Každý záběr s rozmyslem a pokud bylo třeba i s čekáním. Bydleli jsme tehdy v Karlíně, Březinově ulici, a pamatuji si, že skoro nikde nebyla žádná auta. Bylo ticho — jen občas ze Sokolovské ulice zacinkala tramvaj. A večer někdy hýkali na ulici opilci z hospody U Koníčka. Ve škole jsme sváděli boje s „Invalidákama“ a kolem rozhlasu v Hybešově ulici bylo „válečné pole“. Fotografie z období 60. let byly pořízené zde vystaveným, dnes již legendárním fotoaparátem a říkám si i dnes: „Jaký čas byl potřeba k tomu, udržet v ruce foťák při večerním focení v Thámově ulici. Podívejte se na fotografii. Vteřina?“ A vteřina za vteřinou… hodina, den, týden, rok, padesát pět let? Svět a místa se mění, ale otisky té doby zůstávají součástí příběhů našich životů i díky fotografi. Přeji si, aby Vás výstava mého táty alespoň na chvíli „vrátila v čase“.
Odkaz na Zpátky v čase ZDE
Napsat komentář